podnože pro Třešně a Višně
Podnože pro třešně
Generativně množené:
P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3 – zvané ptáčnice, rostou bujně, jsou vhodné pro třešně pěstované v klasických vyšších tvarech. Nároky na prostředí jsou shodné s obecně uváděnými pro pěstování třešní.
Vegetativně množené:
´Colt´ - vznikl mezidruhovou hybridizací Prunus avium x Prunus cerasus. Odrůdy na něm naštěpované rostou slabě až středně bujně. Odolnost proti mrazu je dobrá. Stromy vstupují brzy do plodnosti a tato je velká.
P-HL-A – odrůdy na ni naštěpované rostou až o3O až 4O% slaběji oproti ptáčnici. Nástup do plodnosti je rychlejší a plodnost větší. Je vhodná do hustých sponů a pro pěstování třešní na nízkých tvarech. Speciální požadavky na stanoviště a agrotechniku neklade.
P-HL-B – platí pro ni popis odrůdy předchozí, roste o něco bujněji, omezuje růst asi o 50% oproti ptáčnici. Je však náročnější na agrotechniku a citlivá na použití herbicidů.
P-HL-C – roste nejslaběji, asi o 70-80% méně než ptáčnice. Pro třešně je také možno jako podnože použít mahalebku. Její význam je při pěstování v sušších půdách, kde odrůdy na ni naštěpované rostou slaběji a brzy plodí.
Gisela 5 - kříženec (Prunus cerasus L. x Prunus canescens)
Vyniká velmi vysokou mrazuodolností kořenového systému a je tolerantní k virovým chorobám.Stromky na této podnoži plodí již v 2.roce a rostou slaběji o 40 až 60% v závislosti na konkrétní odrůdě.
Podnože pro višně
Pro višně se používají stejně podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené. Přehled podnoží je uveden u třešní, stejně jako doporučené pěstitelské tvary, které jsou u višní shodné s třešněmi.